Koncem listopadu 2006 vyšlo šesté číslo časopisu Turista s článkem: Vaření - na čem a v čem na straně 50 a 51 v rubrice Vysypáno z batohu.

Jelikož ale ochrana plamene před větrem je u plynového vařiče zásadní otázkou, nezbylo nám, než se poohlédnout po jiném vařičí, který by toto umožňoval. Povzbuzeni předchozí dobrou komunikací s firmou VAR, koupili jsme jejich VAR 2 na nějž lze připevnit originální závětří, které naopak oheň od bomby odděluje. Zatím se zdá, že tento na první pohled trochu spartánský systém je to nejfunkčnější, co nás v tomto oboru potkalo.

Měl jsem s sebou vařič VAR 2 bez závětří. Po zkušenostech z Norska jsem si závětří koupil (108 Kč). Jedna bombička 220g mě vydržela s VARem 2 bez závětří 1 týden. Tak vysoka spotřeba je dána tím, ze jsem vařil z ledové vody co tekla z tajicích ledovců a chybějicím závětřím.

Vaření a osvětlení
„K velké změně došlo až v roce 2004, kdy jsem si před cestou do Tater pořídil osvědčený český plynový vařič Var 2. Svou jednoduchostí a spolehlivostí mi naprosto vyhovuje a oproti kotlíku nabízí několik nesporných výhod. Díky závětří se na něm může vařit i za větru, plamen se dá plynule regulovat a výhodou je i možnost vaření v apsidě či předsíňce stanu.“

„Jablonecký výrobce oblíbených plynových vařičů VAR 2 každým rokem překvapoval nějakým zlepšením. Závěr řady zatím patřil redukci na dvoukilovou bombu, rafinovanému závětří plamene z víčka ešusu, proměně tohoto závětří na stabilizační podložku a prefíkané aretaci ešusové chňapky. Dokonalost VARu 2 neumožňuje prý již jeho další zlepšování. Tedy letos a už nikdy žádná novinka? Nikoliv! Když nelze zlepšovat vařič, odskáče si to příslušenství.„